Jde to bez sociálních sítí?

Můžeme být dnes sociální bez sociálních sítí?

Sociální sítě jsou pro mě důležité téma. Sociální sítě (konkrétně v mém případě Facebook a Instagram) mi začaly zabírat část života, vkradly se docela nenápadně pod rouškou užitečnosti. Ale otázkou je, jsou opravdu tak užitečné? Už v e-booku napsaném v roce 2018 zmiňuji, jak se cítím na sociálních sítích závislá. Je to pravda, cítila jsem už tehdy závislost. 

Často jsem si používání sociálních sítí ospravedlňovala těmito a podobnými větami: 

Mám chvilku čas a jen tak relaxuji.

Jen se mrknu, co dělá …( ta a ta kamarád/ka),  

Jé Kryštof dal nové video…

Musím taky něco sdílet, abych šířila zero waste myšlenku, vytvořím příspěvek… 

Získávám tady hodně inspirace.

Jen nakouknu, co je nového. (a 20 minut uteče jako nic)

No zkrátka pociťuji, že užitečný Facebook byl možná v roce 2010, když jsem si ho založila. To samé léto jsem odjela na Erasmus a Facebook byl skvělým nástrojem, jak se v cizí zemi aklimatizovat, vědět o různých akcích a napsat si zadarmo s novými kamarády. Tehdy totiž každá smska na tlačítkovém mobilu stála nějaké peníze a jako student jsem šetřila, kde se dalo. Ale teď? Začalo to být více o reklamách a tom, jak nás tam udržet co nejdéle.

Stejně tak Instagram byl ze začátku super zdroj inspirace, ale teď je to jedna inspirace vyvážená hromadou toho dalšího. Ono to vypadá, tři minuty sem a dvě minuty tam. Ale pravda je prostě horší. Počítadlo na telefonu mi na konci roku 2020 ukazovalo, že jsem na telefonu někdy i tři hodiny denně. A to bylo i v šestinedělí, tak výživném a posvátném období, kdy bych ty tři hodiny určitě raději prospala.

Ať jsem se snažila, jak jsem chtěla...

Například jsem si dala pravidlo – jen ráno a večer, dávala jsem si časové limity, chodila jsem „tam“ jen aktivně s příspěvkem. Nic na mě dlouhodobě nefungovalo. A začínala jsem postupem času pociťovat, že mi tyto aplikace více berou než dávají. Po shlédnutí dokumentu Sociální dilema (2020) jsem ještě nějakou dobu přemýšlela, co s tím. A nakonec jsem se rozhodla udělat experiment.

Pokud jsou sítě opravdu tak skvělé. Budou mi chybět k životu ne?

1, Smazala jsem si Facebook a Instagram z telefonu.

2, Smazala jsem velkou část informací o sobě na Facebooku a hlavně fotek.

Wau! To vám byla úleva. A věřte, že bylo opravdu těžké smazat některé fotoalba a fotky z Facebooku, měla jsem pocit, že tam je kus mě samotné. Přece to nemůžu jen tak smazat, jsou to moje vzpomínky na akce, lidi… No a?

3, Smazala jsem svůj profil PureEarthWoman na Instagramu- ten kam jsem dávala informace o nových článcích a o tom, jak žiju a co vařím, atd. 

Tohle všechno jsem udělala během léta a podzimu roku 2021. Byl to proces, přátelé. Nebylo to najednou, bylo to jako nějaká detoxikace. Detoxikace ze závislosti. Přeháním? 

Jak to mám teď.

Mám stále Facebook a taky Instagram a občas tam zabrouzdám, což znamená asi jednou týdně. 

Ale je to spíš o nějakém zlozvyku, než že bych se tam dozvěděla potřebné informace. Spojení s přáteli mám stále. O akcích se dozvím právě od nich. S kamarády si raději domluvím setkání, kde si povyprávíme, jak jsme se měli na dovolené, prostě jako za starých dobrých časů.

Faktem je, že jsem si vyzkoušela, jaké to je téměř bez sítí. A je to super :). A opravdu si myslím, že mám více času.

A co vy? Vadí vám sítě nebo nevadí?

Propojená